30.10/7.11 • ᗩ. is back

7. listopadu 2013 v 21:35 | Vitta |  Diary
Moje milá K. , kdybys jen věděla co se dělo včerejší noc, už bys ses mi nikdy nepodívala do očí. Možná bys se mnou ani nepromluvila slovo, kdybys věděla že jsem další holka na kterou narazil tvůj bývalý kluk A.
Nedokážu si ani představit tvůj výraz když by ti to někdo říkal, nepobrala bys jak je možné že přijede ke mě do města - 80 km od ní až do domu mé kamarádky kde byl záměr pít. Měla jsem takový strach že jsem si musela nalít dvě skleničky rumu, abych překonala to osudové setkání osob co si pořád píšou na Facebooku. Nevěřila jsem tomu, že až ho uvidím bude to tak . . Normální. Přitom tak nenormální ve spojení nás dvou. Střelec, ten nespoutaný oheň. To jsou oni, ty bytosti co mě přitahují klidem co nedokážu mít. Pili jsme v garážích, naše staré místo. Seděli jsme a pomalu nechávali mizet litr rumu a půl vodky. Já a A. jsme pili nejvíc. Seděl přímo vedle mě a já tomu nemohla uvěřit. Ten "imaginární" kluk sedí přímo vedle mě a svojí modrou bundou se mě dotýká. V tý tmě jsme se na sebe podívali. A já věděla že nebudem jen mluvit. Bude víc a to hodně. P., moje nejlepší kamarádka T. a její kluk jsme seděli a pili. Pak jsme byli na šrot stála jsem a najednou mě A. políbil. Přijel z části aby mě dostal a já nedokázala odolat kouzlu Střelců. Ani jsem nechtěla protože jsem toužila po tom samém. P. byl na nervy dělal scény a když jsme došli domů a já a Aleš jsme na sebe pořád dívali. Smála jsem se tomu co říkal. Byla jsem okouzlená za doprovodu alkoholem. Seděl na židli a posadil si mě na klín.


Nikdo kolem nebyl a on mi zajel rukou do kalhotek. Pak nás vyrušila T. a my se po chvíli přesunuli do obýváku na gauč a pustili Disney Chanell. Mazlili jsme se a on znovu zajel rukou do kratasů a najednou v rámu do obýváků stál P., díval se na nás a otočil se a odešel. A. z toho šoku spadl z gauče na zem. Smála jsem se. Bylo to tak hezký, ale nadruhou stranu jsem cítila jak P. strácím věděla jsem že už to je nejeden šrám na jeho srdci co jsem mu udělala. A. byl z jinýho světa a tak strašně mě fascinoval. Byla jsem celá nervózní z jeho chování. Leželi jsme spolu, hlava na jeho rameni ruka na jeho trupu. V těch chvílích to byl ten nejněžnější kluk na světě. Hladil mě po ruce, po zádech a vlasech. Políbil mě. Hodně krát. Vešel ke mě na záchod kdy jsem tam sotva vlezla přitiskl mě na zeď, líbal mě. Byl tak spontánní až jsem padala na kolena. Za ten večer se stalo hodně věcí, no hodně spíš jsem věděla že až se rozloučíme bude to tam. Něco. Když jsme měli poslední hodinu ležel v posteli ve svých džínách a zelené mikině z okousanými šňůrkami ( :D :D :3 ) a díval se na papírek z obrázkem pejsků a časy kdy mu jedou autobusy. Díval se na ně, tak zamyšleně. Šla jsem k němu do postele a přitulila se. Přišlo mi jako kdyby byl smutný že musí odjet. Ode mě. A možná že jsem byla trochu oblblá těmi kouzly. Já jsem většinu tohoto článku psala ve středu (30.10) a dnes jej dopisuju a chci napsat, že po třech letech jsem našla novou lásku. Dokázala jsem otevřít svoje srdce dalšímu Střelci. Dokázala jsem se zamilovat a nastal zlom těch let propsaných o panu H. o tom modrookém klukovi z blonďatými vlasy jako ovečka Shaun.
A. je jiný a přesto podobný jako on. Má v sobě kouzlo co mě k sobě táhne. Trochu hajzl, blbne z holkama. Prostě Střelec a jejich kouzla co mě tak vábí až zapomínám kdo vlastně jsem. Vypadá to že spolu budeme . Píše mi že se zamiloval. Já se taky zamilovala. Is that my happyend?
Poslední týden (píšu 7.11) se stalo tolik hrozných věcí. V neděli jsem nastupovala na internát a včera jsem z něj utekla , v podstatě ano. Holky se se mnou nebaví jsem ve škole zase sama jako na záklace. What is wrong with me? Ne, mám jějaký zasraný komplex z lidí ve škole a nedokážu zapadnout najít si spřízněnou duši ke které se přilepím na čtyři celé roky. V prváku to bylo jasné že jsem ji našla a najednou se to všechno otočilo proti mě a já zůstala na dlouhé cestě sama jako přimražená. Dívám se na ně jak se spolu baví smějou se. Beze mě. V pondelí na intru jsem se pozvracela ze stresu. Nechtěla jsem jít na intr , opravdu ne. Podvědomě jsem věděla že se nic nezlepší, spíš že budu pořád ta holka vedle. Jsou to falešné kamarádky, teda aspon K. o které píšu na začátku tohoto článku. Díky ní znám A. , měla jsem výčitky že jí to skrývám ale proč bych měla mít černé svědomí kvůli někomu kdo v podstatě už je pro mě jen spolužačka? Myslela jsem že to je moje soulmade, ale jak jsem zjistila tak další laciná kurva. Vyjebávala z A. , který ji miloval. Žárlím protože nebudu jako ona, ale . . Ona je uvnitř tak falešná. Říká vám jak vás má ráda a že budete pořád spolu a najednou se k vám otočí zády a neřekne vám pomalu ani slovo a na praxi od vás odejde jen kvůli něčemu o čem nevím. Jestli vůbec něco je. Až se dozví o A. bude jí do toho hovno protože ona není má kamarádka. Yeah.
Nakonec dojíždím. Jediné štěstí. Cítím se jako lůzr celého světa. Takové pocity jsem nikdy neměla. Strach. Láska. Opuštěnost. Pořád je mi nějak na zvracení jakoby vám někdo řekl že jdete na operaci z které se nemusíte vzbudit. Před sebou vidím jen A. a místy i H., který se mi strácí před očima. V autobuse nevím na co myslet. Myslím na A. a přemýšlím kde je H. Bojím se že spolu nikdy nebudem, bydlíme od sebe moc daleko a mám vellký obavy co bude dál. Třeba až se uvidíme znovu už to nebude takový. Už tam třeba nebude ta jiskra třeba se taky přitahujem ale nemohli bychom spolu být? Doplňujeme se protože on si nedělá z ničeho vědu. On je ten kdo to drží pevně v rukách bez žádných pochyb a já jsem ta která bere v potaz i ty možnosti okolo. Oh dear, i am so scared.
I am scared of everything.
Make me feel like I am the only girl in the world.
Let me be your girl. I want it.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama